Etický kodex


 

Etický kodex pedagogických pracovníků AHOL – Vyšší odborné školy

„Naši učitelé nesmějí být podobni sloupům u cest, jež pouze ukazují, kam jít, ale samy nejdou.“
Jan Amos Komenský

Obecné desatero

  1. Profese učitele je mimořádně silně eticky exponovaná. Obraz školy je obrazem učitelů.
  2. Učitel je pro studenty vzorem, a svého vlivu nevyužívá k jejich manipulaci.
  3. Profese učitele tzv. pomáhající profese vyžaduje dodržování zásad psychohygieny jako prevence syndromu vyhoření, který zásadním způsobem ovlivňuje jeho profesní kompetence.
  4. Učitel dodržuje vnitřní řády a směrnice školy a další pravidla.
  5. Učitel se řídí zlatým etickým pravidlem: to, co vyžaduje po studentech, vyžaduje od sebe sama a nečiní druhému to, co nechce, aby činili druzí jemu
  6. Profese učitele je nejen výdělečnou činností, ale i celoživotním posláním v duchu společenské zodpovědnosti za budoucnost a uplatnění studenta v profesním životě.
  7. Profese učitele je provázena demokratickými principy v duchu respektu, občanských a politických práv a svobod, především svobodu v přístupu ke vzdělávání a právo na stejné šance ve vzdělávání pro všechny.
  8. Učitel se snaží odhalovat vědomé i nevědomé formy netolerance a nespravedlnosti ve výchovně vzdělávacím procesu u sebe, kolegů a v celé společnosti.
  9. Učitel se tímto profesně etickým kodexem zavazuje především k tomu, že bude i nad rámec svých pracovně právních povinností, vymezených např. zákoníkem práce, pracovní smlouvou, vnitřním řádem školy apod., naplňovat lidský a společenský smysl profese učitele především ustavičnou prací na sobě, rozvíjením a prohlubováním své osobnosti, a především svých znalostí a dovedností.
  10. Veřejná pověst a společenská prestiž učitele a školy vyžaduje, aby i mimoprofesní chování a osobní život učitele byly v souladu s obecně přijatými mravními normami.

Učitel ve vztahu k profesi a škole

  1. Učitel se tímto profesně etickým kodexem zavazuje k tomu, že bude kvalitním výkonem svého povolání v rámci svých pracovně právních povinností přispívat k ustavičnému zvyšování úrovně profesní cti a tím i ke zvyšování společenské prestiže profese učitele.
  2. Učitel aktivně spolupracuje s vedením školy a s kolegy na zlepšování kvality školy, podílí se na dobrém jménu školy. Informuje se o dění ve škole a přispívá svými návrhy ke zlepšení chodu školy. Pečuje o svůj zevnějšek a vystupování navenek.
  3. Učitel umí přiznat vlastní chybu.
  4. Učitel je loajální vůči škole, a to i na veřejnosti. Učitel převzaté výukové materiály nevydává za své vlastní a dodržuje citační etiku uváděním primárních zdrojů (v zadáních úkolů, prezentacích aj. výukových materiálech).
  5. Učitel se snaží, aby do výkonu jeho povolání nepronikaly rušivě pracovně organizační profesní a vnitro stavovské problémy, aby tak byla zajištěna odborně kvalifikovaná a lidsky vysoce hodnotná výchovně vzdělávací služba.
  6. Učitel se snaží vykonávat své povolání na takové odborné úrovni, jaká odpovídá současnému stavu pedagogické vědy. Učitel je proto povinen udržovat si povědomí o odborném vývoji svého oboru a je povinen se dále vzdělávat a rozvíjet svou profesní kvalifikaci. Učitel je odborníkem, pokud se celoživotně vzdělává ve svém oboru. Učitel, který se profesně nerozvíjí, není učitelem.
  7. Nevyzkoušené výchovné a vzdělávací postupy může učitel experimentálně ověřovat jen v mezích daných zákonem a pracovně právními vztahy a se souhlasem vedení školy.
  8. Učitel nesmí přijímat finanční odměnu nebo jiné hmotné výhody od výrobců zboží či poskytovatelů služeb za to, že jim umožní odbyt v rámci výchovně vzdělávacího procesu.
  9. Učitel nebude prosazovat užití výchovně vzdělávacích metod, prostředků a pomůcek, na nichž je osobně finančně nebo jinak hmotně zainteresován.
  10. Učitel se zdrží nečestných a nedůstojných aktivit majících za úkol prosadit ekonomické zájmy určitého pedagogického zařízení nebo majících za úkol z ekonomických důvodů zvýšit počet studentů školy.

Učitel ve vztahu ke studentům

  1. Učitel výchovně vzdělávacím působením pomáhá studentovi realizovat jeho lidský potenciál a pomáhá mu stát se plnohodnotným a platným členem společnosti s ohledem na jeho profesní přípravu.
  2. Učitel respektuje speciální vzdělávací potřeby studentů.
  3. Učitel vždy citlivě přistupuje k důvěrným informacím o studentech.
  4. Učitel preferuje používání všech pozitivně motivačních prostředků před tresty a sankcemi.
  5. Učitel se snaží, aby mentorský, autoritativní pedagogický přístup byl uplatňován v nejnižší nutné míře a aby v nejvyšší možné míře byl ve studentovi respektován partner, osvojující si samostatné a odpovědné realizování osobních práv a svobod.
  6. Učitel nesmí vystavit studenta lidskému ponížení a neúměrnému psychickému zatížení.
  7. Učitel preferuje používání všech pozitivně motivačních prostředků před tresty.
  8. Učitel nezneužívá svého postavení vůči studentům. Jeho přístup ke všem studentům je spravedlivý a objektivní. Vyvaruje se každé formy diskriminace a protekce.
  9. Učitel neuplatňuje při udržování kázně tezi o kolektivní vině a nevytváří falešnou studentskou solidaritu (např. trestáním kolektivu za vinu jednoho).
  10. Učitel při udržování kázně respektuje přirozenou studentskou solidaritu a nepodporuje pedagogicky neoprávněnou nekolegialitu (např. pomluvy, žalování, donášení, pověřování studentů dozorem nad jinými studenty).

Učitel ve vztahu k ostatním učitelům

  1. Učitel pomáhá vytvářet solidární kolektiv především s těmi učiteli, kteří se spolu s ním účastní výchovně vzdělávacího procesu.
  2. Učitel týmovou výchovně vzdělávací práci chápe jako přirozený rámec svého pedagogického působení.
  3. Učitel nepřenáší odpovědnost za své pedagogické působení na pedagogický kolektiv.
  4. Učitel vstupuje do kontaktů s ostatními učiteli a s pedagogickými institucemi nebo sdruženími, které mu mohou pomoci ke zkvalitňování vlastní pedagogické činnosti a ke zvyšování odborné kvalifikace.
  5. Učitel přispívá praktickou pomocí, radou i konstruktivní kritikou ke zkvalitnění práce jiných učitelů.
  6. Učitel zásadně nekritizuje ani žádným způsobem nezlehčuje práci jiných učitelů před studenty a nepedagogickým personálem. Pomluva, dehonestace, je ukázkou charakteru, nikoli konstruktivní kritikou.
  7. Učitel zásadně nekritizuje ani žádným způsobem nezlehčuje práci vedení školy před studenty nebo zaměstnanci školy.
  8. Učitel před studenty reprezentuje kolegiální vztahy a vzájemnou loajalitu v rámci pedagogického týmu.
  9. Učitel zachovává mlčenlivost ve vztahu k externím pedagogickým pracovníkům školy, pokud je o to výslovně požádán.
  10. Učitel nevyžaduje po ostatních pedagogických pracovnících informace, které úzce nesouvisí s jeho výkonem práce (výše odměn, způsob sankcí stanovaných vedením školy, informace související s managementem školy apod.)

Dokumenty ke stažení